Útok přišel náhle a nečekaně. Střet armád byl na běloruském území, na Bělorusy nikdo nebral ohledy. Ze Západu Rusové už nic zachránit nedokázali, o to více drancovali Východ. Političtí vězni byli popraveni. 1,5 milionu lidí odvlečeno za prací do Ruska. Půl milionu lidí násilně povoláno do Rudé Armády. Jak Rusové ustupovali, všechny cennosti brali s sebou, co nestihli odnést, to zničili. V německé části začala germanizace, podle konečného plánu mělo zbýt v Bělorusku pouze 25% původních obyvatel ostatní měli být přistěhovalci z Říše. K němcům se přidávali ti, kdo se chtěli pomstít Němcům. Takže bojovali Bělorusové proti vlastním lidem v Rudé armádě. Němcům se postavili na odpor partyzánské oddíly, z počátku měli převahu, ale v konečném důsledku se jich většinu podařilo rozdrtit. Politika v Bělorusku byla oproti zbytku Říše odlišná, začaly se otvírat školy a dokonce i gymnázia. Zakládaly se odbory a další vstřícné kroky ze strany Německa. Nejvýraznější postavou těchto kroků byl Wilhelm Kube. Kubeho kroky směřovaly k samosprávě, aby sami Bělorusové mohli v případě potřeby řídit Bělorusko. Berlín to však viděl jinak, jakmile byla založena Běloruská armáda, Hitler ji neváhal použít jako velice odhodlaný útvar v boji proti Sovětům. Záhy po té ale nacisté výhody opět zrušili. Kube požádal o vytvoření SBM (svaz běloruské mládeže). Byl to vynikající nástroj na šíření nacistické ideologie mezi mladými lidmi - Berlín svolil. Kube ukazoval Bělorusům svou vlídnou tvář, čímž vlastně mařil snahu Moskvy vyprovokovat u Bělorusů protiněmecké nálady. V září 1943 partyzáni Kubeho zavraždili a tím skončili jeho benevolence vůči Bělorusům. Stále však byli Němci mnohem více přívětivější než Sověti. Souvislá fronta ruských partyzánů zkoušela po dobrém pak i po zlém přesvědčit Bělorusy, aby podporovali SSSR a Stalina. 23. června 1944 zaútočila Rudá Armáda na Bělorusko. Partyzáni spolu s armádou i civilním obyvatelstvem tvrdě likvidovali Němce. Jakmile měli Sověti kontrolu nad územím, začali se Bělorusům mstít. Sami Bělorusové žádali Němce o pomoc a prováděli i konspirační akce proti Rusům. Za německé okupace si nacisti vytvořili v Bělorusku laboratoř (podobně jako dřív Sověti) kde testovali likvidaci lidí a nejefektivnější vyhlazovací metody. Za Války zahynulo 2,7 miliony lidí. Mnoho lidí bylo odvlečeno na práci do Říše. Téměř 10 000 vesnic vypáleno i přes tyto hrůzy se Běloruský národ nerozpadnul.